Design dětského pokojíčku by měl být hlavně bezpečný. Zároveň by měl tvořit prostor pro hry, rozvíjet dětskou fantazii, tvořivost a ve starším věku podporovat k učení. Největším problém u dětí je jejich rychlý vývoj a dospívání. Vytvoříme-li hravý design interiéru pro předškolní děti, kde například postel vypadá jako hrad či autobus, velice rychle se jim design omrzí. Jakmile jsou starší, rozložení pokojíčku vyžaduje změnu.
Děti dokážou žít „v několika světech“ na jednou. V jednu chvíli šplhají po kdečem v domnění, že jsou v džungli a hrají si na Tarzana a za další okamžik už jsou na lodi plné pirátů. Interiér by měl být proto jednoduchý a neutrální, aby si jej mohlo dítě samo dotvářet podle vlastní fantazie. Hravost a originalitu interiéru je vhodné vytvořit různými doplňky, hračkami či výtvory dětí.
Z důvodu bezpečnosti by měl mít nábytek zaoblené hrany. Určitě byste si měli ohlídat zásuvky a okna. Co se týče podlahy, není vhodný klouzavý materiál, ale ani koberec s vysokým chlupem, jelikož o něj mohou děti zakopávat. Ideální je podlaha, která se dobře uklízí, není studená a dá se na ní hrát.
Důležitý je také dostatek úložných prostorů. Jednak aby se neválely všechny hračky na zemi a později pro veškeré oblečení, sešity a podobně. Design úložného prostoru lze pojmout mnoha způsoby. Například lze využít prostor pod postelí. Velikou výhodou je použití tzv. “rostoucího“ nábytku, kdy lze nastavit výšku nábytku podle aktuální potřeby. Malé děti pak nemusí šplhat na vysoké židle a snadno dosáhnou na stůl.
Návrh pokojíčku by měl poskytovat prostory pro hry a místa na schovávání se. I pro nejmenší děti je vhodné mít stoleček a židličku, aby nemuseli tvořit na zemi. Pokojíček by také měl být vybaven prostorem pro vystavení různých obrázků, diplomů apod. Dobré je použití různých kapsářů na hračky a koberce na hraní si na zemi. Design koberce by však neměl být moc barevný, aby byly hračky na něm přehledné a nesplývaly s kobercem. A na závěr, většina hraček by měla být umístěna na dostupných místech.